Přesun

Když jsem v minulém díle mého blogu psal, že tak trochu závidím Honzovi fakt, že nemusí řešit bydlení, nenapadlo by mě, že ho stejně nakonec ještě řešit budem. Je pravda, že člověk si o něčem nemůže udělat obrázek během chvilky, bydlení nevyjímaje. A ač to napoprvé vypadalo, že, máme super byt v dobré lokalitě a super spolubydlící...až tak úplně přesné to nebylo.

Na druhou stranu, nerad bych, aby to vyznělo, že se z našeho bydlení vyklubala noční můra, to zase ne. Ale některé věci nám přeci jen začaly na našem (teď už minulém) bytě vadit.

Za prvé, čistota. Ti, co mě znají, vědí, že nejsem z těch, kteří neustále uklízí (spíše jsem z těch, kteří uklízí sporadicky:o)) a kteří musejí mít k životu absolutně čistý a vyleštěný byt. Na druhou stranu, koupelna a kuchyň opravdu nebyly nic extra a třeba takové vaření, na to jsem opravdu ani jednou nepomyslel. A třeba taková lednička, to byla kapitola sama pro sebe. Člověk jí otevřel a nestačil zírat - nejprve jsem si myslel, jak se ti mí spolubydlící mají skvěle, že je ta lednička úplně plná. Časem jsem ale zjistil, že je plná zejména proto, že je plná i prošlých věcí. A pokud byste v lednici čekali nějaký systém, byl jediný - dej si věci tam, kde je místo.

Za druhé, spolubydlící. Nerad bych, aby to vyznělo, že byli nějací nepříjemní nebo tak něco, to zase ne. Ale představa, že s nimi budu trávit rok ve společném bytě, nebyla úplně ideální. Ukázalo se totiž, že jich tam je jednak cca 7, druhak, že se člověk s většinou z nich nedomluví, ptz zkrátka portugalsky neumějí a do třetice zde byl fakt, že nikdo z nich nebyl student, ale všichni pracující (dokonce jedna rodinka s malým dítětem). Kdyby se jednalo o partu studentů, se kterýma člověk vyrazí do města a tak, tak by to bylo oukej, ale tohle složení moc zábavy zkrátka nenabízelo.

Za třetí, celkové rozvržení bytu. Tohle sice nebyl hlavní důvod, kvuli kterému jsme začali hledat nový byt, ale je pravda, že nám to vadilo. On byl totiž celý byt koncipován tak, že šlo v podstatě o dlouhou nudli, na jedné straně končící kuchyní a na na druhé straně menším obývacím pokojem (a za ním ještě jeden pokoj). A jelikož bylo v obývacím pokoji neustále plno, byli jsme s Honzou každý zalezlí ve svém pokoji, takže nic moc.

Naštěstí tu už ale máme pár známých a spolužačka z Itálie nám dala kontakt na na člověka, co pronajímá dva byty v historickém centru Lisabonu. dali jsme si s ním sraz, prošli oba byty...a od včerejška jsme už v jednom z nich nastěhování. Sice místo jednolůžáku budeme mít s Michalem dvoulůžák a vyjde nást to dráž než v tom bytě minulém, ale tenhle je fakt moc pěkný, suprově zařízen a má ideální polohu. Celkem je tu místo pro 4 studenty, zatím tu jsme tři a uvidíme, jestli k nám někdo přibyde. Každopádně kapitolu bydlení máme už konečně uzavřenou a budeme se už moct soustředit jen na to studium...:o)
(byt nafotím v některém z následujících dnů, dnes už je tma a tak to nemá cenu)

Jinak už mi začal kurz Portugalštiny. Musim říct, že je to docela sranda, naštěstí je to z části podobné francouzštině, takže v tom zas tak moc neplavu (i když z francouzštiny neumim skoro nic:o)). Na zítra jsme si měli přichystat krátké představení v Portugalštině, tak jsme to s Honzou dávali do kupy....sice to není nic extra, ale snaha se také cení:o)

Co se fotek atd týče, dneska už na to nemám energii, ale zítra sem nějaké dodám. Také popíšu, jak jsme byli v jednom z nějvětších nákupních centrech v Evropě nakupovat prášek na praní a tablety do myčky, jaké to je v Bairo Alto, čtvrti, kde je plno barů a davy lidí pijí na ulici koktejly...no zkrátka vše, co jsem chtěl původně napsat již dnes, ale jelikož jsem po včerejší noci "trošičku" utahanej, končim s psaním a jdu do postele:o)

Mějte se, ahoj;o)

Filip